Díky politickým změnám ve světě se dostávají na naše území spolu s dalším zbožím i šperky a šperkové kameny, se kterými jsme se dříve běžně nesetkávali. V loňském roce jsem proseděl řadu hodin nad šperky se zelenými kameny, které jsem snadno určil jako smaragdy. To ale nestačilo - problém byl v tom, že jsem byl požádán abych zjistil, zda jde o kameny přírodní nebo syntetické. Než jsem problém vyřešil, musel jsem prostudovat odbornou literaturu. Domnívám se, že nebude na škodu seznámit kolegy s tím co jsem o syntetickém smaragdu zjistil, i jak jsem nakonec postupoval při jeho určení.
Klíčová slova: smaragd, syntetický smaragd, syntéza

Jako doplněk průzkumu staveniště ve středu města Turnova byl v roce 2003, po skončení průzkumu, realizován v podstatě ilegální záchranný paleontologický výzkum. Ve vzorcích odebraných během inženýrsko-geologického průzkumu v Markově ulici pod Mariánským kostelem byly v jemnozrnném pískovci nalezeny a určeny střednoturonské fosilie.
Klíčová slova: křída, turon, průzkumné vrty, stratigrafie

Podkrušnohorská oblast v širším smyslu byla v průběhu kenozoika jednou z nejaktivnějších oblastí celého Českého masívu a takovou i nadále zůstává. V té době zde došlo k patrně nejrozsáhlejším tektonickým pochodům, které dle některých autorů stále pokračují, a byly zde vyprodukovány největší objemy mladých vulkanitů. V poslední době jsou v její jz. části sledovány dosti pravidelné zemětřesné roje, svojí intenzitou jedny z nejvýznamnějších na území Českého masívu. Tektonika, magmatismus, zvýšený tepelný gradient, aktivita termálních vod i seismická aktivita jsou jevy, které oblast stále řadí do popředí odborného zájmu mnoha specializovaných oborů. Zároveň je to oblast, která nabízí nejlepší možnosti studia vzájemného vztahu těchto jevů.
Klíčová slova: rift, rifting, tektonika, vulkanismus, magmatismus

Na Přírodovědecké fakultě University Konstantina Filozofa v Nitře jsou postupně ověřovány výskyty hornin, jevících se jako zajímavé ozdobné materiály. Patří mezi ně i východoslovenské obsidiány, jde o materiál využívaný k výrobě nástrojů již v paleolitu. Mohl by být vhodný k propagaci přírodního bohatství Slovenské republiky. Jeho zásoby jsou dostatečné i při malém plošném rozsahu výchozů. Obsidián je dobře opracovatelný a leštitelný pro šperkové i galanterní účely.
Klíčová slova: obsidián, vulkanismus, paleolit, šperky, šperkařství

Ve středočeském plutonu jsou tři typy Sb mineralizace: A - masivní antimonitová; B - rozptýlená až impregnační antimonitová; C - sulfosoly antimonu. Průmyslový význam mají pouze prvé dva typy. Při tom masivní antimonitová mineralizace vytvořená v krásnohorsko-milešovském rudním revíru na křížení VZ linii s poruchami SZ-JV, případné SJ, přetíná pruh starších výskytů zlata. Při vzniku čočkovitých poloh antimonitu došlo k mobilizaci Au a lokálně se objevila naložená Au-Sb mineralizace. Tuto mineralizaci nelze pokládat za přirozený paragenetický typ z následujících důvodu: l - rozložení zlata sleduje sv. pruh Au výskytů, které byly ověřeny nejen šlichovou prospekcí, ale i zásekovými vzorky z žilných tahů a poruchových pásem v širší oblasti; 2 - zlato v krásnohorsko-milešovském revíru má dvojí ryzost, přítomen je i aurostibit; rozložení zlata v rámci jednotlivých antimonitových čoček je značně variabilní; 3 - přímo v revíru jsou křemenné žily se zlatem prokazatelně starší než Sb mineralizace; 4 - v cca 5 km vzdáleném rudním revíru příčovském, který je tvořen rozptýlenou antimonitovou mineralizací a také přetíná výše uvedený pruh Au výskytů, je zlato přítomno v alterovaných zónách i prokřemenělých ultramilonitech s arzenopyritem, ale v antimonitu vzhledem k jeho malé koncentraci přítomno není. Po prostudování publikovaných materiálů o společných výskytech zlata a antimonitu na rudních žilách v různých částech světa se zdá, že zjištěné výsledky mají obecnější charakter. Zatím co některé typy paragenezí jsou přirozené (např. Pb, Zn, Cu, nebo Sn, W), představují výskyty zlata v masivní antimonitové mineralizaci naloženou paragenezi.
Klíčová slova: mineralizace, zlato, antimon

Člověk se během svého vývoje naučil vyrábět řadu materiálů, které mu slouží. Jsou mezi nimi i sklovité materiály, ať již užitkové, nebo odpadní. Obecně dochází ke vzniku skloviny během tavení. Nejprve se objevily strusky při tavení kovů a vypalování keramiky. Později se začalo vyrábět sklo jako takové, které je samo o sobě užitným materiálem. Mezi ty odpadní patří nejrůznější strusky, vznikající při hutní, ale i sklářské výrobě. V přírodě se můžeme setkat se sklovitými materiály v nejrůznějších souborech, člověkem vědomě i nevědomě nahromaděných. Vždy jsou jejich nálezy jednoznačným indikátorem, že jsme v oblasti, kde žili a pracovali lidé.
Klíčová slova: sklo, struska, sedimenty