Ekologie města je v České republice zatím poměrně neznámým oborem. Je ovšem velmi zajímavá pro ty, kteří se snaží chránit městské životní prostředí a navrátit ho blíž ke skutečné přírodě. Ekologie města je podoborem obecné ekologie, ze které se v současné době vyvíjí jako samostatná disciplína reagující na specifický charakter studia městského ekosystému. Zaměřuje se na jiné tématické okruhy v porovnání s obecnou ekologií, na oblasti typické pro městské prostředí.
Klíčová slova: ekologie města, udržitelný rozvoj, životní prostředí

Oblast Mojavské pouště je i vzhledem k relativně extrémním přírodním podmínkám územím s poměrně vysokou biodiverzitou. Výzkumy však dokazují její postupný pokles, a to zvláště od sedmdesátých let dvacátého století. Hlavní příčinou jsou neustále se zvyšující tlaky na přírodní prostředí vyvolaný lidskými aktivitami. Pokles byl tak alarmující, že koncem osmdesátých let se přistoupilo k aktivnímu managementu, který si klade za cíl zastavit tento proces. Jak však biodiverzitu hodnotit? Analýza biodiverzity určité lokality se zde stanovuje na základě biogeografického výzkumu bioindikátorů, čili stanovením jeho změn v prostoru a čase. Jeden z nejdůležitějších objektů biogeografického výzkumu je pouštní želva Gopherus agassizii, obývající aridní oblasti Severní Ameriky, především Mojavskou a Sonorskou poušť (Mojave, Sonoran desert). Překlad anglického názvu želvy Gopherus agassizii - Desert Tortoise do české terminologie, doporučuje Národní muzeum jako želva agassiziova.
Klíčová slova: biogeografie, bioindikátor, biodiverzita, Mojave desert, Mojavská poušť, Gopherus agassizii, želva agassiziova, management ochrany přírody a krajiny

Posuzování vlivů na životní prostředí bylo jako samostatný proces v ČR ustanoveno zákonem o životním prostředí č. 17/1992 Sb. na který navázal zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vedle posuzování vlivů staveb (EIA) upravuje tento zákon stručně také posuzování koncepcí SEA, a to paragrafem §14. Toto takzvané strategické posuzování se vztahuje také na územní plány velkých územních celků a rozvojové plány. Snaha o nezávislost územních plánů vedla k vytvoření distance mezi územním plánováním a rozvojovými plány. Vyvolává potřebu posuzovat zvlášť rozvojové plány a zvlášť plány územní. Lze se domnívat, že bude-li rozvojový plán a územní plán obsahovat tentýž záměr, bude posuzován nejméně třikrát.
Klíčová slova: životní prostředí, EIA, SEA, územní plánování, trvale udržitelný rozvoj

V posledních letech se věnuje stále větší pozornost stabilitě povrchu v oblastech, které byly v dřívějších dobách poddolovány při těžbě nerostných surovin. Za tím účelem se studuje možnost vyplnění prázdných podzemních prostor popílkovými směsmi, které vznikají jako odpadní produkt při provozu tepelných elektráren, plynáren a spaloven. Tím by se zmenšily dopady hlubinné těžby na povrch a zároveň by se omezily plochy odkališť, které jsou nebezpečným ekologickým problémem. V Oddělení geotechniky Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR bylo studováno chování popílkových směsí při jejich ukládání do vyrubaných prostor. K tomu účelu byla využita metoda fyzikálního modelování (scale models), které prokázaly možnost využít popílkové směsi pro zaplňování podzemních prostor a tím snížit jak deformace povrchu nad vytěženými prostory, tak omezit ukládání popílků na povrchu.
Klíčová slova: poddolování, deformace povrchu, popílky, fyzikální modely