Vysokoškolské studium je pro studenty velmi náročný proces. Před vstupem na školu se musí rozhodnout zda a jaký směr chtějí dále studovat, na jaké vysoké škole a to bez znalosti způsobu studia. S realitou studia na univerzitě se tak setkávají až v prvních ročnících svého studia. Zde (ale i v průběhu dalších ročníků) se setkávají s nejrůznějšími překážkami, které studium znesnadňují nebo v některých případech přímo znemožní. Pokud budou tyto překážky identifikovány a analyzovány, bude je možné upravit či přímo odstranit. Tím je také možno zvýšit šanci studentů na úspěšné dokončení vysokoškolských studií.
Klíčová slova: vysoká škola, ekonomická fakulta, student, retence, studijní problém

Sociologický ústav se dlouhodobě a systematicky věnuje výzkumu česko-německých vztahů. V poslední době pozorujeme pokles konfliktních témat mezi politiky obou zemí a nárůst pozitivního hodnocení vzájemných vztahů. Mediálně živená témata jako například diskuse ohledně zrušení prezidentských dekretů nepředstavují větší potenciál pro ohrožení postojů vůči sousedským vztahům, třebaže nelze zcela opomíjet funkci historické paměti na utváření postojů vůči Německu a je třeba důsledně odlišovat mezi Německem dnes, na nějž je nahlíženo s jistým pragmatismem a kdy jsou akcentovány výhodnost a přínos takovýchto partnerství, a mezi Německem coby historickým sousedem s komplikovanými a dodnes nezhojenými historickými vztahy.
Klíčová slova: česko-německé vztahy, pohraničí, historická paměť, alterita, identita

Multikultúrne povedomie ľudí sa formuje pôsobením rôznych faktorov vyplývajúcich z etických a kultúrnych odlišností pri strete príslušníkov rôznych národov. Podnikanie v oblasti cestovného ruchu je špecifické tým, že prirodzeným spôsobom ovplyvňuje ľudí a núti ich prispôsobovať sa iným kultúram. Danej problematike sme venovali pozornosť ešte pred vstupom Slovenska do EÚ v prístupovom období. Aby sme získali prehľad o tom, ako vnímajú túto situáciu zúčastnené strany, realizovali sme prieskum medzi ľuďmi, ktorí často prichádzajú do styku s problematikou multikultúrnej odlišnosti. Snažili sme sa eliminovať najčastejšie príčiny, ktoré môžu byť brzdou v procese začleňovania sa SR do integrovaného euroregiónu. Takto získané závery, ako aj ďalšie predpoklady boli podkladom pre tvorbu ďalšieho dotazníka, pomocou ktorého sme zisťovali postoje mladých ľudí k multikultúrnej realite. Dané prieskumy boli súčasťou širšieho rámcového výskumu zameraného na zistenie zmien postojov študentov k danej problematike vplyvom edukačného pôsobenia.
Klíčová slova: interkultúrna komunikácia, jazyky, vzdelávanie, multimediá, IKT technológie

V úvodu článku je představen mezinárodní projekt PISA (Programme for International Student Assessment), který organizuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Výzkum PISA je orientovaný na oblast vzdělávání a na srovnávání znalostí patnáctiletých žáků. Letošní druhá fáze projektu proběhla v květnu a současně s hlavním výzkumem byl v ČR realizován také projekt PISA-L, který je kromě žáků zaměřen i na jejich rodiče. Stěžejním obsahem tohoto článku jsou hlavní zjištění, která vyplývají z analýzy žákovských a rodičovských dotazníků. V dotaznících pro rodiče je pozornost věnována zjišťování klíčových aspektů sociálního původu žáka, hodnotovým orientacím a představám o budoucnosti. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťuje hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu.
Klíčová slova: sociologický výzkum, PISA, sociální původ, hodnotové orientace, determinanty životního úspěchu, představy o budoucnosti, mezigenerační přenos hodnot

Postkomunistická transformace zemí bývalého socialistického bloku se jeví mnoha sociologům jako unikátní příležitost sledovat, jak reálně dochází k přeměně sociálních systémů. Nadějnou pomůckou při snaze popsat přechod mezi socialistickými a kapitalistickými typy společností je koncept sociální stratifikace, popisující ho jako přeměnu nivelizované společnosti na vertikálně uspořádanou, tj. společnosti, kde neexistují vrstvy či třídy (kde mají všichni stejně) na společnost třídně rozrůzněnou. Jestliže považujeme dnešní vyspělé demokratické společnosti za výkonové, považujeme také vertikální (vzestupnou, sestupnou) mobilitu jedinců za "spravedlivou". Logicky by pak ti, kteří stojí nejvýše, měli představovat nejschopnější a nejvýkonnější jedince v rámci celé společnosti.
Klíčová slova: postkomunistická transformace, politický kapitál, sociální kapitál, nomenklaturní kádr, privatizace, sociální vrstva, ekonomická elita

Článek se zabývá názory české veřejnosti na vztah různých institucí i občanů samotných k ekologii. Na základě výzkumů veřejného mínění jsou dokumentovány změny v mínění občanů o stavu životního prostředí i konkrétní poznatky o ekologickém smýšlení různých sociodemografických skupin obyvatel za posledních deset let. Populace je citlivá na přístup různých státních institucí, ale i soukromých firem k této problematice a změny dokáže zaregistrovat. Bez iluzí posuzuje i svůj vlastní přístup k aktivitám spojeným s ochranou životního prostředí. Podrobnější pozornost je věnována třídění odpadu. Na základě údajů společnosti EKO-KOM je publikován výhled v této oblasti. Dosavadní - přibližně desáté - místo ČR mezi evropskými státy v recyklaci obalů je možné péčí kompetentních institucí, zejména ve velkoměstech, dále zlepšit.
Klíčová slova: ekologické myšlení, životní prostředí, třídění odpadu, vztah institucí k ŽP, vztah občanů k ŽP.

Vzdělanostní nerovnosti jsou dnes ve středu zájmu sociologie vzdělání i laické veřejnosti a politiků. Tento článek se snaží osvětlit, co vůbec chápeme pod pojmem nerovnosti v přístupu ke vzdělání, proč nám vadí a proč je jejich zkoumání důležité. Ukazuje, jak se vyvíjely nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání mezi lety 1948 - 1999, upozorňuje na některé metodologické problémy a seznamuje čtenáře s projektem PISA-L, zaměřeného na dlouhodobé zkoumání zdrojů vzdělanostních nerovností. Práce zasazuje tuto problematiku do kontextu mechanismů společenského vzestupu a v případě nerovné a nespravedlivé distribuce vzdělání ve společnosti upozorňuje na nespravedlivou sociální a kulturní nerovnost a neefektivní využívání lidských zdrojů (nižší konkurenceschopnost ekonomiky).
Klíčová slova: vzdělání, nerovnost v přístupu ke vzdělání, sociální původ